Kibera: Příběh slumu

20:50 - 22:20, úterý (18. červen)

Více obrázků

Dokumentární film. Opakování 23.6./ČT2. Dokumentární film z autentického prostředí největšího slumu Nairobi v Kibeře, kde v létě 2017 proběhly prezidentské volby. (90 min)

Média a internet jsou zaplaveny negativními zprávami, které popisují obyvatele největšího afrického slumu Kibera jako chudé lidi bez jakékoliv perspektivy. Dokumentární film Martina Páva přináší jiný pohled – nezaměřuje se pouze na popis toho, co je špatně, ale mapuje životy těch, kteří se své dennodenní problémy rozhodli řešit. Soustředí se na jedince, kteří nedovolili drsným životním podmínkám, aby je srazily na kolena, ale naopak motivovaly k obdivuhodným výkonům. Tito hrdinové všedního dne v pozitivním slova smyslu ovlivňují velké množství lidí kolem sebe a mění jejich životy k lepšímu. I přes veškerou bídu, která je obklopuje, dokázali najít způsob, jak vybočit z davu kolem a rozvíjet svou komunitu. Mezi jednotlivými postavami nás provádí místní fotograf Don (25 let), který je nespokojený s tím, jak je Kibera interpretována zvenčí – svými fotografiemi a příběhy lidí, kterým se věnuje, se snaží poukázat i na pozitivní aspekty života ve slumu. Do života protagonistů však zasáhne velká událost – prezidentské volby, které děním ve slumu otřesou. Produkční tým se úspěšně pokusil o získání finanční podpory během crowdfundingové kampaně, která měla široký mediální výstup (ČRoPlus, Radio1, ČT art, Reflex, Lidovky.cz, Tyden.cz atd.). Na projekt se vybralo přes 212 000 Kč a díky těmto prostředkům mohl štáb v létě 2016 již začít natáčet. Součástí týmu byli i keňští kameramani, kteří ve slumu vyrostli, a rozvojoví pracovníci, kteří již mají s komunitou bohaté zkušenosti a získali si důvěru místních obyvatel. Po návratu z Afriky se mohl štáb plně věnovat dalšímu vývoji projektu a získal tak podporu České televize a Státního fondu kinematografie. Kibera se nachází na jihozápadním okraji keňského hlavního města, ve vzdálenosti pět kilometrů od centra. Vznikla zhruba před sto lety, kdy britské koloniální úřady dovolily núbijským vojákům usadit se na okraji Nairobi. Z jazyka núbijských osídlenců pochází i jméno slumu – kibra v jejich jazyce znamená les, džungle. Po vzniku nezávislé Keni v roce 1963 se ve slumu zvýšilo množství nelegálních staveb. Obydlí ve slumu jsou většinou vyrobena z vlnitého plechu nebo z hlíny a klacků. Boudy jsou nalepeny na sebe, mezi nimi protékají bahnité stoky plné odpadků. Obyvatelé ze všech hlavních etnických skupin Keni jsou převážně bez práce nebo se živí příležitostnými brigádami, prodejem a dopravou. I přes zdánlivou neútěchu má slum daleko do beznadějného místa k živoření. Vládne zde tak velká pospolitost, kdy jeden pomáhá druhému. V roce 2012 britský týdeník The Economist publikoval článek, v němž naznačuje, že Kibera může být už brzy "místem s nejvíce podnikateli na planetě. Její obyvatelé totiž nemají jinou možnost, než se o sebe postarat sami a pokud chtějí uniknout chudobě, musí se postavit na vlastní nohy. Slum má tak daleko do beznadějného místa k živoření a lidé, kteří zde žijí, nejsou ekonomičtí looseři, ale zítřejší vítězové. Kibera jako africká verze čínského boomu je reklamou na budoucí úspěch a působí jako magnet pro další talenty z venkovských oblastí. Dávat rovnítko mezi pojmem slum a utrpení je jen znakem nepochopení jeho možností".

Další informace: skryté titulky