Letecké katastrofy: Zděšení v San Franciscu

16:40 - 17:25, pondělí (25. březen)

Více obrázků

Dokument Kan. 6. července 2013. K mezinárodnímu letišti v San Franciscu se blížil let společnosti Asiana č. 214 se 307 lidmi na palubě. Vládlo jasné počasí (45 min)

6. července 2013. K mezinárodnímu letišti v San Franciscu se blížil let společnosti Asiana č. 214 se 307 lidmi na palubě. Vládlo jasné počasí. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Piloti Boeingu 777 nalétli do osy dráhy 28L. Ranvej leží na umělém poloostrově vybíhajícím do Tichého oceánu. Během klesání si cestující v kabině všimli, že letí příliš nízko. Posádka zvedla výkon motorů a pokusila se stoupat, ale už bylo pozdě. Letadlo narazilo do pobřežní hráze před prahem dráhy, nekontrolovaně se otočilo a zůstalo opřené na levém křídle. Očití svědci zachytili dramatické okamžiky, během nichž se z dýmajícího trupu začaly hrnout stovky cestujících. Jejich evakuaci však bránila vážná překážka. Boeing 777 má osm východů, které jsou vybaveny únikovými skluzy. Z těch se však pouze dva rozvinuly správně. Zraněno bylo padesát lidí, tři smrtelně. Vyšetřovatelé NTSB museli objasnit, co způsobilo nehodu a komplikace při evakuaci. Při analýze letových dat si všimli nezvyklých změn v nastavení autopilota. Odpověď jim poskytla zvuková nahrávka z kokpitu. Posádka během sestupu zjistila, že letí příliš vysoko. Kapitán chtěl přepnout autopilota do režimu, který by jim usnadnil klesání. Omylem však nastavil režim, který letadlo přiměl stoupat. Aby svou chybu napravil, stáhl výkon motorů. Tím se vysvětlil pokles výkonu motorů a ztráta výšky. Záhadou ovšem zůstávalo, proč posádka výkon opět nezvýšila, když zjistila, že nemá dostatečnou rychlost. Z výpovědí pilotů vyplynulo, že očekávali, že rychlost bude udržovat autopilot. Během výcviku to totiž viděli v názorné ukázce. Vyšetřovatelé se ponořili do údajů automatických systémů, které řídí Boeing 777, a zjistili, že kapitán neobvyklou sérií instrukcí nevědomky vypnul ochranu rychlosti. Vyšetřovatelé odcestovali do Koreje, aby se dozvěděli víc o výcviku posádky. Zjistili, že letecké společnost nabádá své piloty, aby co nejvíc spoléhali na automatiku, a nepožaduje od nich trénink ručního řízení. Únikové skluzavky jsou konstruovány tak, aby odolaly nárazům při leteckých nehodách. Rozsáhlé zkoušky prokázaly, že normami stanovené požadavky sice splňují, ale extrémní síly působící při této nehodě způsobily závadu na hustícím mechanismu skluzů. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že posádka letu 214 učinila vážné chyby, které vedly k nehodě. Už se ovšem neshodli na tom, proč se piloti těchto chyb dopustili. Někteří se domnívali, že je automatika v pilotní kabině příliš složitá a může piloty mást. Jiní trvali na tom, že je odpovědností posádky, aby plně znala své letadlo. Závěrečná zpráva vyzvala ke zlepšení výcviku pilotů a intuitivnějšímu ovládání palubních systémů. Zároveň doporučila zlepšit konstrukci únikových skluzů.

Další informace: skryté titulky