Obyvatelé francouzské metropole se odmítali s okupací svého města smířit. Vytvářeli odbojové skupiny, které všemi prostředky bojovaly proti svým utlačovatelům: distribuovali zakázané materiály, zachraňovaly spojenecké letce a páchaly sabotáže. Do těchto aktivit se však zapojovala jen menšina obyvatel, riziko odhalení bylo totiž neuvěřitelně vysoké a celá věc vypadala po pádu Francie ztraceně. Většina lidí sice nesla kolaboraci nelibě, ale mnozí lidé ji vnímali jako běžnou součást života i prostředek k přežití. Se zhoršováním situace v hlavním městě však dosavadní rovnováha loajality a moci dospěla v létě 1944 k bodu zvratu. Paříž se ocitla na pokraji vyhladovění a nacistické porážky v severní Africe a Itálii, na nichž se v řadách Spojenců podílely i síly Svobodné Francie pod vedením Charlese de Gaulla, vlévaly lidem novou naději do žil. Vylodění spojenců v Normandii v roce 1944 a jejich postup Francií byl pro válkou unavené Pařížany neodolatelnou příležitostí. V polovině srpna vypuklo v hlavním městě povstání vedené odbojem v naději, že spojenecká vojska Paříž brzy osvobodí. Jenže povstalci zanedlouho zjistili, že spojenecké síly nemají v úmyslu francouzské hlavní město osvobozovat a dávají přednost přímému postupu na Berlín. To by však mohlo mít pro Paříž katastrofální důsledky, protože dobře vyzbrojené nacistické síly vedené „ničitelem měst“, generálem Choltitzem, měly přímý rozkaz město raději zničit, než aby padlo do rukou Spojenců. Němci navíc byli podle všeho schopni povstání potlačit. Paříž se nacházela na pomezí mezi zničením a osvobozením. Zoufalí vůdci odboje proto vyslali ke Spojencům posla, aby v hlavním městě, které se mezitím změnilo v bojiště, zabránili masakru. A když se jednotky Svobodných Francouzů generála Leclerca vzepřely americkým rozkazům a vydaly se zachránit své milované hlavní město, Eisenhower dal nakonec souhlas s postupem na Paříž. Síly Svobodné Francie nakonec 25. srpna vstoupily po boku spojeneckých jednotek do francouzského hlavního města a přijaly německou kapitulaci.
Osvobození Paříže. Dokumentární cyklus N. Válkou zmítaná Francie se v létě roku 1944 dostala do krizového bodu. V samotném srdci země se totiž nachází Paříž, symbol svobody a demokracie, která byla po čtyřech letech nacistické okupace na pokraji zhroucení