Zavřít

Postřehy odjinud

  • Logo
  • 10 minut
  • dokument

Debrecín byl dvakrát načas maďarským hlavním městem. A než se spojila Buda, Óbuda a Pešť v Budapešť, byl také městem nejlidnatějším. Je to tak trochu politováníhodný osud druhých největších měst v zemi, že se o nich moc neví. Svět se zajímá hlavně o metropole, ta druhá města v pořadí ho až tak nezajímají. Když se řekne Debrecín, vybaví se většině lidí nejspíš chutná debrecínská pečeně. Ne, že by nestála za ochutnání, ale tohle město přineslo Maďarsku i okolnímu světu mnohem víc. Tak třeba zdejší Velký reformovaný kostel je největším protestantským svatostánkem v zemi. Když po revolučních událostech roku 1848 vydal císař František Josef I. Březnovou ústavu, odmítli ji Maďaři respektovat. Přímo tady v protestantském kostele vyhlásil politik a spisovatel Lajos Kossuth maďarskou nezávislost na habsburské monarchii. Pokus o odtržení od habsburské monarchie Maďarům nevyšel. Ale když pohrozili podobnou rebelií o čtvrt století později, Rakousko, oslabené prohranou válkou s Pruskem, ustoupilo a dalo mu rovnocenný status. Debrecín byl také tradiční baštou maďarského protestantismu. A to je také důvod, proč se tomuto městu říká „kalvinistický Řím“...

Debrecín už navždy druhý. Cestopis. Maďarsko očima Víta Pohanky

Režie:

Hrají:

Logo
sobota 2. 7.
  • Datum

  • Zobrazení
  • logo
Program logo