Televizní programy

Datum

Centrum.cz
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo
Program logo

Purpurové řeky

  • Logo
  • 88 minut | seriál
    • Spoutané duše. Krimiseriál Belg./N/Fr. (2020). Komisař Niémans s kolegyní Camille vyšetřují vraždu dvou mladých snoubenců, které hasiči našli při požáru na faře. Hrůzný detail z místa činu je zavede na neopohanský festival, kde probíhají alternativní svatební obřady…
    V belgické vesnici dojde k požáru fary. Když hasiči dorazí na místo a začnou hasit, najdou na faře mrtvoly muže a ženy. Přivolaný soudní lékař musí provést první část pitvy rovnou na místě. Těla jsou totiž nahá a sešitá k sobě a už jsou v částečném rozkladu. Transportem by se rozpadla. Před smrtí byl oběma odříznut kousek kůže nad kyčlí a později byli podříznuti. Jinde než v kostele. Pak na faře někdo těla pečlivě sešil k sobě. Obyčejným stehem, ale zvláštní povoskovanou nití a těla mají omotané spletené stužky, každé tělo má jednu polovinu. Kolem krku mají kožené řemínky. Pak pachatel budovu zapálil. Obětmi jsou němečtí turisté. Niémans a Camille začnou nejprve pátrat po původu speciální nitě a cestou potkají pár, který má na rukách podobné náramky jako oběti. Říkají, že je to handfesting, to znamená, že byli oddáni na nějakém festivalu, nechtěli svatbu v kostele. Zavražděný pár tam byl také, ale byli oddáni o týden dříve. Zdá se, že vrah tomu sňatku moc nefandil. Niémans s Camille se jedou podívat na místo, kde se festival koná a Niémans zde potká svou bývalou studentka a kamarádku Audrey. Ta nyní pracuje a žije v Belgii. Trochu pátrala po informacích o obětech a nic zvláštního nenašla. Oběma bylo kolem dvaceti, byli z dobrých rodin, měli nalinkovanou budoucnost a toužili po nových zážitcích. Vůči ostatním se chovali povýšeně, ale nehádali se s nikým. Niémans se dozvídá, že kůži má vyříznutou každý, kdo projde handfestingem, Karl, oddávající, z nich pak udělá náhrdelník, který si vezmou s sebou domů. Karl byl také ten, který před dvěma lety založil neopohanský manifest a začal se svými obřady handfestingu. Mělo to úspěch, tak zorganizoval festival. V Karlově stanu najde policie spoustu zakrváceného oblečení a krve na kobercích, kterou se někdo pokusil vyčistit. Karl je zatčen. Krev patří obětem z fary, ale Karl tvrdí, že o tom nic neví. Opil se a když vystřízlivěl, krev tam už byla. Zpanikařil a všechno uklidil. Tomu ale policie nevěří. Zjistili totiž, že Karl se ve sktuečnosti jmenuje Luc Vilmont a jeho rodiče mají továrnu na zpracování kůže. Luc tvrdí, že se rodiči už roky nestýká a v továrně, v obchodním oddělení, pracuje jeho sestra, ale to je asi vše, co ho s tím spojuje. Niémans má na to jiný názor. V továrně sestra Agnes přiznává, že bratrovi dala sadu nití a rodiče, kteří Luca očividně nemusí, se zlobí. Matka dokonce prohlásí, že ho měla po porodu zabít a otec si uplivne. Luc ho napadne a když se mu rozevře košile, lze na jeho břiše spatřit vytetovaný hákový kříž. Luc tvrdí, že je to jeho hřích z mládí. Niémans si hraje i s myšlenkou, že se na Luca může zlobit nějaký neonacista, protože je zradil. A nebo silně věřící člověk, kteří považuje handfesting za pohanský rituál a hřích. A přesto, že Luc tvrdil, že si nebere žádné peníze, Niémans však v jeho knihách našel spoustu peněz. Ale může jít i o prodej drog. Pátrání pokračuje a jejich cesta vede do koželužny Lucových rodičů. Zde přímo před očima policistů vypadnou mrtvoly rodičů z vany, ve které se namáčí kůže, na podlahu. I oni byli sešiti k sobě. Na půdě továrny našli policisté tajnou dílnu Agnes Vilmontové, využívala firmu na vývoj vlastních modelů z lidské kůže. Prý je to kůže od dárců, kůže z rituálů handfestingu a Agnes za to bratrovi platila. K vraždám důvod neměla. Testy z kůží v Agnesině dílně potvrzují, že Agnes a Luc měli nevlastního sourozence, ale nebyl matčiným dítětem. Navíc měl chromozomy xxy, takže se jedná o androgynní bytost. Svoje oběti sešíval, aby z nich také byly androgynní bytosti, tak jako je on. Jedna z bývalých zaměstnankyň koželužny vypráví, že Vilmont v minulosti zásadně najímal svobodné a chudé ženy, se kterým později udržoval sexuální styky. Pokud žena odmítla, byl agresivní, nebo ji vyhodil. Ona práci potřebovala a když otěhotněla, paní Vilmontová ji zbičovala a přinutila jí navléknout si korzet, který způsobil potrat. A to všechno před její dcerou. Vyžívala se v tom, když ostatní trpěli.

    Režie:

    Hrají:

    O. Marchal, E. Sainteová, L. Brocheréová