TV program - ČT2

Romantické drama USA/VB/It. (1965). Láska uchvácená ohněm revoluce. Výpravná adaptace světově proslulého románu Borise Pasternaka, oceněná pěti Oscary.

Film měl v amerických kinech premiéru 22. prosince 1965 a příští rok při udělování Cen akademie získal celkem pět Oscarů (nejlepší scénář podle předlohy, barevná kamera, barevná výprava, barevné kostýmy, hudba) a v dalších pěti kategoriích byl ještě nominován (nejlepší film, režie, herec ve vedlejší roli – Tom Courtenay, střih, zvuk). Oscarovým vítězem se však stal muzikál Za zvuků hudby se stejným počtem zlatých sošek, včetně té nejcennější za nejlepší film roku. Rozsáhlá stejnojmenná předloha ruského básníka a romanopisce Borise Pasternaka (1890–1960) obsahuje řadu autobiografických prvků. Autor ji dokončil v roce 1956, ale ve své vlasti ji nemohl uveřejnit. Rukopis se nejdřív dostal do Itálie a v roce 1958 byl s velkým úspěchem vydán v překladech do osmnácti jazyků. Téhož roku mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, ale Pasternak ji musel na nátlak sovětských úřadů odmítnout (cenu přijal až básníkův syn Jevgenij v roce 1989). Poslední léta svého života strávil ve svém domě v Peredělkinu blízko Moskvy. Doktor Živago byl v Sovětském svazu vydán teprve v roce 1987. Anglický dramatik a scenárista Robert Bolt (1924–1995) spolupracoval s Davidem Leanem už na Lawrenci z Arábie (1962) a ve své adaptaci dějově i myšlenkově složitý Pasternakův román značně zjednodušil a zhutnil do podoby epického kostýmního dramatu. Rovněž v souladu s hollywoodskými požadavky poněkud otupil jeho tragické vyznění. Za svůj scénář obdržel prvního ze svých dvou Oscarů (druhý následoval hned příští rok za adaptaci vlastní divadelní hry Člověk pro každé počasí). Klasik světové kinematografie, anglický režisér David Lean (1908–1991) se do dějin filmu zapsal jako čelný představitel britského civilismu (Pouto nejsilnější), skvělý tlumočník děl Charlese Dickense (Velké naděje, Oliver Twist) a především jako tvůrce výpravných velkofilmů, v nichž na rozdíl od běžných monumentálních podívaných dokázal přesvědčivě skloubit výtvarnou krásu obrazu a epické vypravěčství s přesvědčivým vykreslením pocitů a motivací svých nejednoznačných hrdinů (Most přes řeku Kwai, Lawrence z Arábie, za něž dostal Oscary, Doktor Živago, později už s menším úspěchem Ryanova dcera a Cesta do Indie). Velkou zásluhu na majestátní kráse Doktora Živaga měl stálý Leanův spolupracovník, kameraman Freddie Young (1902–1998), jenž všechny své Oscary získal za Leanovy filmy (Lawrence z Arábie, Doktor Živago, Ryanova dcera). Z pochopitelných důvodů se nedalo natáčet v autentickém prostředí, a tak film vznikal v rozsáhlých dekoracích předrevoluční Moskvy, postavených ve Španělsku, venkovské zimní exteriéry byly natočeny ve Finsku a některé záběry strastiplné pouti vlakem v Kanadě. Filmová verze Doktora Živaga se po svém vzniku hrála s ohromným úspěchem po celém světě, s výjimkou několika zemí, mezi něž patřilo i tehdejší Československo. Nicméně hudba z filmu, především její romantický balalajkový motiv (Lara’s Theme), se stala nesmírně populární i u nás. Jejím autorem je francouzský skladatel Maurice Jarre (1924–2009), který stejně jako kameraman Freddie Young patřil do stálého Leanova tvůrčího týmu a stejně jako on obdržel své tři Oscary za Leanovy snímky (Lawrence z Arábie, Doktor Živago, Cesta do Indie). Dobová kritika Leanovi vytýkala zjednodušené, příliš idealizované zobrazení bolševické revoluce a násilné zapojení milostného příběhu do bouřlivých historických událostí. Lean, který byl proslulý bezmeznou trpělivostí s lidmi i s rozmary přírody a byl perfekcionistou do morku kostí, strávil přípravami a realizací Doktora Živaga tři roky. Dávno po tom, kdy se na většinu Leanových kritiků a jejich příkré soudy zapomnělo, si Doktor Živago získává další generace diváků, kteří se rádi nechají unášet příběhem "lásky uchvácené ohněm revoluce", jak trefně hlásal dobový slogan.